Slova písniček
DUHOVÁ KULIČKA
Včera jsem našla duhovou kuličku
Vážně jsem našla duhovou kuličku
A měla jsem z ní velkou radost
La la la la la la la lala
A měla jsem z ní velkou radost
Měla jsem ale tu kapsu děravou
Jenže jsem měla tu kapsu děravou
A tak mám jednu velkou starost
La la la la la la la lala
A tak mám jednu velkou starost
Snad někdo najde duhovou kuličku
Snad někdo jiný najde tu kuličku
A bude z ní mít taky radost
La la la la la la la lala
A bude z ní mít taky radost
BELLA A SEBASTIAN
Ami Jednu krásnou zemi Dmiznám
slunce tam Gzáří, louky kvetou Ctam
život Amiplyne v dětských Dmi hrách
dokud však Aminepřekročíš Epráh
Tu zem Amiznáš, jen dokavad jsi Cmlád
umíš se Dmismát a na písku si Amihrát
Jednu krásnou zemi znám
v té zemi stále věří pohádkám
prožiješ tisíc krásných dnů
v té zemi Amikouzelných Eher a Amisnů
Jedenkrát až dospějem
budeme marně hledat tu svou zem
život neprobíhá v hrách
když už jsme Amipřekročili Epráh
V písku hrát si a být veselí
nemůžem víc, vždyť už jsme dospělí
A tak víc už nemůžem
zpátky se vrátit,spatřit onu zem
ta už je dávno, dávno pryč
a my k ní Aminenajdem Enikdy Amiklíč.
PRINCEZNA ZE MLEJNA
1.Vím jedno návrší zámek nádhernej
z nejhezčích pohádek ho znám.
|:Stavěnej z křišťálu sahá k nebi pomálu
povětří přijde k duhu princeznám:|
2. Bílý je lilium bílej krásnej sen
bílý je pravý hedvábí.
|:Jdu cestou necestou za svou bílou nevěstou
jiná mě na tom světě nevábí:|
3. Šípková růžičko z dávnejch příběhů
odkvítáš tiše na stráni.
|:Odpusť mi svatej Ján, že tvou krásu nehledám
na jinou myslím večer před spaním:|
4.Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn,
dobře to v tomhle mlejně znám
|:Bydlí tam panenka, oči má jak pomněnka,
jinou už na tom světě nehledám:|
ZVÍŘÁTKA, ZVÍŘATA
1. Za městem je les a louka, tráva voní vítr fouká,
ničeho se nemusíme bát.
Vyrazíme ze sídliště, příroda je prima hřiště,
kluci, holky můžeme si hrát.
R: Zvířátka zvířata naši kamarádi
Zvířátka zvířata máme je máme rádi
Zvířátka zvířata nikdy nezradíme
Zvířátka zvířata i v zimě nakrmíme.
2. Zeptáme se doma táty kam se chodí za zvířaty,
kudy vede cesta do polí.
Jak se správě lesem chodí, do krmítek co se hodí
A co všechno roste v okolí?
DRŮBEŽÍ ZÁVODY
1. Kuřata si u vody udělala závody
přeborníci vybraní soutěžili v zobání.
Publika tu bylo dost starý kohout jako host
napomínal kačice, že nemají tlačit se.
R: V rytmu twistu k soutěžím hrál orchestr drůbeží
kachny husy slepice štěbetaly velice
ko ko ko kač kač kač, která půjde na pekáč.
2. Krocan celý do ruda křičel to je ostuda
kvočny měly na bidle schůzi o všech pravidlech
husy byly u kasy každá občas štípla si
na vstup do všech soutěží stačil průkaz drůbeží.
3. Jenže teta lasička chtěla sebrat vajíčka
kmotra liška za bezem čekala na vítěze
hlavně žádné náhody končím tyto závody
všechno zpátky do dvora tak zněl povel Azora.
PĚT JEŽIBAB
1. Pět ježibab s jedním okem
Letí letí nad potokem
Letí jako hejno ptáků
Pět ježibab na smetáku.
2. Pět ježibab s jedním uchem
Jako hejno letí vzduchem
Letí letí, v letu svačí
Pět ježibab na tryskáči.
3. Pět ježibab s jedním nosem
Volá na mě: Kluku, pojd’sem!
A když nejdu, tak se štětí
Pět ježibab na koštěti.
Kočičí bál
1. Náš kocourek fešný mourek dřímá u vrátek,
Zdá se mu snad, že má nový bílý kabátek.
Teplý jako šál, inu aby hřál, až dnes půjde
se svou Mindou na kočičí bál.
2. Když pak oba ve snu přišli na kočičí ples,
Na jevišti hudba sviští, hraje prima džez,
a ten trumpet’ák, zpívá jako pták, sype noty
na kalhoty, osminky a čtvrtky, kdoví jak.
V malém domku
na dvorečku žil tam chlopek se svú robku
A ta robka svýho chlopka
němala ráda.
On ten její chlopek dobrotisko byl
On té svoji robce všecko urobil
Vymáchal jí prádlo pejskovi dal žrát
A když přišel večer děcko kolíbal.
Choval děcko dělal všecko
taký on byl dobrotisko a ta robka svýho chlopka němala ráda.
Dopálil se chlopek, že tak hlúpý byl, do hospůdky zašel vínka se napil
A když přišel večer zuřil nastokrát
A tu svoji robku zbil.
Teď má robka ráda chlopka
Jak on píská ona hopká
Janíčku sem, Janíčku tam
já tě ráda mám.
Kdo nevěří…
1) Jedna stará kobra milovala obra
Když byl obr na bále, dělala mu korále.
Když tkaničky v botě sežralo mu kotě
Udělal si, lidičky, obr z kobry tkaničky.
R: Kdo nevěří, ať se přesvědčí, kobra
s obrem mu to dosvědčí. (2x)
2) Jeden vlašský ořech nestaral se o břeh,
ve skořápce jako pán přeplul Tichý oceán.
Cože? Staré nože! Žádný vlašský ořech,
byl to český voříšek, co má pestrý kožíšek.
R: Kdo nevěří ať se přesvědčí, vlašský ořech mu to dosvědčí. (2x)
3) Žirafa a ratlík zle se spolu rafli, jestli bydlet v přízemí, či vysoko nad zemí.
Pes ratlík ji žádá, ať se zeptá hada,
a žirafa nadutá chce znát názor mamuta.
R: Kdo nevěří ať se přesvědčí,
Žirafa to ráda dosvědčí.
Kdo nevěří a che pravdu znát
Může si to znovu přezkoumatt.
Vánoční slon
1. Nám jedenkrát do roka nosívá sny bílej slon.
Tmou noční mu na cestu vyzvání kostelní zvon.
Zvon staletý na věži má v noci sváteční hlas.
Když bílej slon přichází nastává vánoční čas.
R: Bim bam, bim bam, zní z věží a sněží,
Bim bam, bim bam, už vánoční nastává čas.
2. Slon dětem jde vyprávět o tom co dovede mráz.
Jak tužkou svou na okno vykreslil krásu všech krás.
A o tom že prskavky když si chtěj na stromku hrát
tak prskají po sobě,až zbyde z každé jen drát.
3. Nám jedenkrát do roka nosívá sny bílej slon.
Tmou noční mu na cestu vyzvání kostelní zvon.
Když jedenkrát u lesa zajíček hlasitě kých,
slon bílej se rozplynul a zvon pak vítal jen smích.
When Christmas comes to town (Polární expres)
Já tajné přání mám, když hvězda zhasíná
Ať nejsem stále sám, když právě začíná
Ten čas kdy Santa vozí
Všechny dárky na saních
Snad najde mě o svátcích vánočních V ty chvíle sváteční, chce každý doma být
a stesk je zbytečný, vždyť stačí nám jen chtít
přátelé nás navštíví a všude šťastný smích
se rozezní o svátcích vánočních
Přání tajná zá-hy pak vyplní se nám
Dárky svíčky cukroví jen z vyprávění znám
Nikomu se v postýlkách dnes očí neklíží
Když se svátky k nám - blíží
MEZIHRA: la, la ....
Přání tajná zá-hy pak...
Když zvonky cinkají
Já slyšel bych je rád
A chóry zpívají
Já musím dávno spát
A z dětských snů dnes žádný
Se nesmí přestat zdát
čas vánoční když přichází tě hřát
solo: čas vánoční když přichází tě hřát.........sbor: la,la,la
Hallelujah /eti.vira.cz/Bible-pro-deti/Stary-zakon/David-a-Golias/
Král David tajný akord znal i Bůh pookřál, když ho hrál
jen srdce neposlouchá, to se vzpírá.
Pak tón se s tónem prolíná, kde končí moll, dur začíná,
bezradný král teď skládá Hallelujah.
Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah
Král dosáh' prý všeho, co si přál, jen tajemný akord ho obelhal,
vždyť srdce neposlouchá, to se vzpírá.
A vzápětí se zdvihá zbraň, pak šátkem přes tvář platí daň
a ze rtů jenom výdech Hallelujah.
Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah
Ten příběh známý, jak se zdá, i po létech dál promlouvá
k srdcím, v nichž láska neumírá.
Teď sníh se snáší kolem nás a z jeslí zaznívá ten hlas,
že v duších zbývá tiché Hallelujah.
Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah
Ave, ave (Mary‘s boy child)
Už je to dávno v Betlémě
V ten předvánoční čas,
Prý vyšla hvězda tajemně
A měla božský jas.
Trubky troubí
Bubny víří
Dary věnčí tam
Ve stáji právě usíná děťátko v jesličkách
Když tohle slyší pastýři u chundelatých stád
Honem k té hvězdě zamíří hold králi svému vzdát
Flétna píská
Cimbál cinká
Basa brouká svou,
dětátku, co spí na plínkách
Se slámou pod hlavou.
Tak to v dávných knihách píší
Tak to znám i já
Jak syna na svět přivedli Josef a Mária.
Horu brousí, ave zpívá, z myrhy stoupá dým
To bylo dávno v Betlémě
Aspoň, co já vím.
KARKULKA
Karkulka
Dobrý den ptáčkové, dobrý den lese.
Ráno je takové překrásné, že se
zpívat chce hlasitě lidem i kosům,
pavouci na sítě navlékli rosu.
sbor
Dobrý den panenko,
dobrý den panenko,
jakpak ti říkají,
jakpak ti říkají?
Les je tu hluboký,
les je tu hluboký,
zůstávej při kraji,
zůstávej při kraji.
Karkulka
Že jsem takhle zbarvená, říkají mi Červená.
Karkulka červená, že jsem takhle zbarvená,
že jsem takhle zbarvená.
sbor
Dobrý den karkulko,
dobrý den karkulko,
hezky ti říkají,
hezky ti říkají.
Les je tu hluboký,
les je tu hluboký,
zůstávej při kraji,
zůstávej při kraji.
Karkulka
Proč mi všichni říkají,
že mám zůstat při kraji?
Vždyť touhle pěšinkou
chodila jsem s maminkou,
chodila jsem s maminkou.
sbor
Nedala si říci dívka v červeném,
Vlk v houštině spící právě leze ven.
vlk
Koukám, že slečna velmi statečná
sbor je, je, je,
když takto sama jde do neznáma,
sbor jé, jé, jé.
Karkulka
Ty budeš asi ten toulavý pes,
salámu ti nalámu, pěkně to sněz,
pěkně to sněz,
pěkně to sněz,
pěkně to sněz.
vlk
Děkuju mockrát, salám já moc rád,
sbor jé, jé, jé.
Ještě mě rmoutí, co v koši z proutí
sbor je, je, je
Karkuka
Všechno v tomto košíčku je pro moji babičku,
v košíčku proutěném,
nečmuchej tam, čert tě vem!
Nečmuchej tam, čert tě vem!
Je tam víno červené, jako já je zbarvené,
též kapr na kmínu,
to má k svátku dnešnímu,
to má k svátku dnešnímu.
vlk
Kdepak bydlí přibližně? Severně či jižně?
Stařenka šedivá, kdepak asi přebývá?
holoubek
Vrkú, vrkú, vrkú, vrkú, já tě dobře vidím, vlku.
Karkulka
Kdo to volá, co to bylo?
vlk
To jen listí ševelilo.
holoubek
Vrkú, vrkú, vrkú, vrkú, já tě dobře slyším, vlku.
Karkulka
Někdo mluvil o vlkovi.
vlk
To jen zašustilo křoví.
Kdepak asi přebývá stařenka šedivá?
karkulka
Za Černým vrchem,
pod velkým smrkem,
až vzadu.
V domečku zděném,
vždy uklizeném,
tak já jdu,
tak já jdu.
sbor
Dívka důvěřivá kráčí lesem dál,
vlk, ta šelma lstivá, jinudy to vzal.
holoubek
I když jsem jen prostý holub,
snad připravím vlka o lup,
holub, holub, holub, holub,
připravím ho o lup, o lup.
Karkulka
Dobrý den babičko,
vnučka tvá dnes ti
přišla přát zdravíčko
a taky štěstí.
vlk
Děkuju děvečko,
že jsi tak hodná,
dneska to vínečko
vyžunknu do dna.
Karkulka
Proč máš tak velké oči, babi?
vlk
To mám, Karkulko, proto, aby
to abych tě lépe viděla.
Karkulka
Proč máš tak velké uši, babi?
vlk
To mám, Karkulko, proto, aby
to abych tě lépe slyšela.
Karkulka
Tobě narostly vousy, babi?
vlk
Ty mám, Karkulko, proto, aby
to aby mi zima nebyla.
Karkulka
Proč máš tak velkou pusu, babi?
vlk
Tu mám, Karkulko, proto, aby
to abych tě lépe pozřela.
sbor
Dívka hrůzou bledá ani nedýše,
s babičkou se shledá u vlka v břiše.
holoubek
I když jsem jen prostý holub,
snad připravím vlka o lup,
holub, holub, holub, holub,
připravím ho o lup, o lup.
myslivec
Právě jsem byl informován holubem,
že náš vlk má zase něco za lubem.
V pušce mám kulku,
hledám Karkulku.
sbor V pušce má kulku, hledá Karkulku.
myslivec(sbor opakuje)
Tady je, tady je, (sbor)
snad nám ještě ožije. (sbor)
Vím co s tím, vím co s tím,
já ji z vlka vyprostím.
Ožila, ožila, (sbor)
na svět se nám vrátila,(sbor)
na svět se nám vrátila
i se svou babičkou (sbor)
vystrašenou celičkou.
holoubek
I když jsem jen prostý holub,
připravil jsem vlka o lup.
myslivec
Ještě zbývá vyřešiti, necháme-li zvíře žíti.
babička
Já si vlka zašiju, dobře ho použiju.
vlk
Ona si mě zašije, dobře mě použije.
babička
Bude mi tu hlídat dům proti různým zlodějům.
vlk
Budu jí tu hlídat dům proti různým zlodějům.
babička
Dám mu starou matraci, bude to vlk hlídací.
vlk
Dá mi starou matraci, bude ze mě hlídací.
sbor
Dá mu starou matraci,
bude to vlk hlídací.
myslivec (sbor opakuje)
Červená karkulko,
proč ti tak říkají?
Já na tě celé dny
myslívám potají.
Až trochu vyrosteš
a budeš v rozpuku,
já bych tě, jestli chceš,
požádal o ruku.
O ruku.
O ruku.
Karkulka
Že jsem takhle zbarvená,
říkají mi Červená.
Karkulka červená,
že jsem takhle zbarvená,
že jsem takhle zbarvená.
Myslivečku zelený,
ty budeš můj milený.
Zelená, červená,
bude ze mě tvá žena,
bude ze mě tvá žena.
sbor
Že byla tak zbarvená,
říkali jí Červená.
Karkulka červená,
že byla tak zbarvená,
že byla tak zbarvená
Mravenčí ukolébavka
Slunce šlo spát
za hromádku klád
na nebi hvězdy klíčí.
Už nepracuj, mravenečku můj,
schovej se do jehličí.
Slunce šlo spát
za hromádku klád
na nebi hvězdy klíčí.
Už nepracuj, mravenečku můj,
schovej se do jehličí.
R: Máš nožičky uběhané,
den byl tak těžký.
Pojď, lůžko máš odestlané
v plátku od macešky.
Spinká a sní
mravenec lesní
v hromádce u kapradí.
Nespinká sám,
s maminkou je tam,
tykadlama ho hladí.
La-la-la-lá…..
R: Máš nožičky uběhané den byl tak těžký.
Pojď, lůžko máš odestlané
v plátku od macešky.
Spinká a sní
mravenec lesní
v hromádce u kapradí.
Nespinká sám,
s maminkou je tam,
tykadlama ho hladí. La, la....
Barbora píše z tábora
Maminko,tatínku
posílám vám vzpomínku.
Z letního,tábora
jistě víte že vám píše
vaše dcera Barbora.
Strava se,nedá jíst
dneska byl jen zelný list.
polívka,studená
co v ní plavou místo nudlí
číslice a písmena.
Myslela jsem prostě,že
budou různé soutěže.
Slíbili,bojovku
pak jsme hráli vybíjendu,
na ovce a na schovku.
Štefan, hlavní vedoucí,
chodí s naší vedoucí,
která je příšera,scházejí se, líbají se, u totemu za šera.
Proč jsem se nenarodila,
o pár let dřív?
dneska bych krásně chodila,
se Štefanem,co říká si Steve.
Proč jste mě prostě neměli,
o pár let dříve?
Řekla bych nebuď nesmělý, líbej mě Steve.
Závěrem dopisu,
ještě trochu popisu.
Ta bréca vedoucí,
je tlustá jak dvě normální,
oddílové vedoucí.
Když běží po lese,
všechno na ní třese se.
Užívá make-upu,
co na ní ten Štefan vidí,
to já prostě nechápu.
Proč jsem se nenarodila o pár let dřív?..........
PS je tady ještě:
Pošlete dvě tři sta,
jsem bez peněz dočista.
Pojedem,do Písku,
máme v plánu zastavit se
v jitexovém středisku.
Když jsme se koupali,
všichni na mě koukali.
Je to tím, že možná,
v jednodílných plavkách už jsem, už jsem prostě nemožná.
Proč jsem se nenarodila,
nenarodila dřív?...
Edu vzali k fotografovi
Edu vzali k fotografovi,
že mu krásný snímek zhotoví.
Přičísli mu vlasy na patku,
bude míti pěknou památku.
Eda je však chlapec prchlivý,
do přístroje zuřivě civí.
Dej Edáčku hlavu ke straně,
netvař se tak strašně naštvaně.
Má fotograf pan Mráček
citlivé desky, pěstěný knír.
Pozor, teď vyletí ptáček,
usměj se hezky a řekni sýr,
SÝR!
Jak o sýru Eda uslyšel,
vyskočil a hned ho míti chtěl.
Žádal plísňák, a to smažený,
tím byl celý snímek zkažený.
Uklidněte prosím chlapečka,
ať mi ještě chvíli posečká.
Dej Edáčku hlavu ke straně,
netvař se tak strašně naštvaně.
Má fotograf pan Mráček
citlivé desky, pěstěný knír.
Pozor, teď vyletí ptáček,
usměj se hezky a řekni sýr,
SÝR!
Kde je ten pták, co měl vyletět,
zvolal Eda a prudce se zved A že obelhal ho fotograf,
do ruky ho znenadání raf. RAF!
Odveďte si toho pobudu,
fotografovat ho nebudu.
Druhý pokus máme teprve
a já už mám ruku od krve.
Tak fotograf pan Mráček
rozdupal desky, zničil si knír.
Žádný nevyletí ptáček,
plav domů hezky a dej si sýr,
sýr.
Žádný nevyletí ptáček,
plav domů hezky a dej si sýr.
HOLOMKU!
Křížovky
Křížovky, křížovky s tajenkama,
vy mě vždycky potěšíte když jsem sama,
křížovky, křížovky, dobře je nám spolu,
/když to nejde vodorovně, jde to shora dolů2X/
Posvátný býk na čtyři - apis,
odstraňovač bradavic - lapis,
citoslovce skákací - hop,
pravoslavný duchovní - pop.
Běžné jméno pro feny - asta,
a týdeník pro ženy - Vlasta,
otec kněžny Libuše - Krok,
má to dvanáct měsíců - rok.
Křížovky, křížovky…….
Krásný, jemný anglicky - fine,
zesílená záporka - i ne,
český herec na tři je Lír
a ozdoba pod nosem - knír.
Pamatuj, že sarmat je Alan
a mladý muž nářečně - chalan,
Olomouc má na autech - OL,
škůdce našich šatníků - mol.
Křížovky, křížovky ……
Jaro dělá pokusy
Jaro dělá pokusy
vystrkuje krokusy
Dříve než se vlády chopí
vystrkuje periskopy
Než se jaro osmělí
vystrkuje podběly
Ty mu asi dolů hlásí
čerstvé zprávy o počasí
Jaro, je to v suchu
zima už nemůže
stoupá teplota vzduchu
a míza do růže, povídám
Jaro, je to v suchu
vichry už nedujou
Nahlas nebo v duchu
lidi se radujou
lidi se radujou
U dopravní cedule
vyrostly dvě bledule
Blízko telegrafní tyče
vyrostly dva petrklíče
Mravenci už pracujou
holky sukně zkracujou
slunce svítí, led je tenký
jaro, vem si podkolenky
Jaro je to v suchu….
Stromy se radujou
Keře se radujou
Ryby se radujou
Mouchy se radujou
Myši se radujou
Okna se radujou
Dveře se radujou
Opice se radujou
Kočky se radujou
Sloni se radujou
MInistři se radujou
BUDULÍNEK
Sotva Budulínek
vymotal se z plínek,
šel na vychování
do chaloupky v stráni
u lesa tmavého,
velmi hlubokého.
S babičkou a s dědou
zdravý život vedou,
lesní plody jedí,
večer spolu sedí
u stolu velkého
z dřeva borového.
Babička zašla do spíže
a najednou kouká,
prázdný je pytlík od rýže,
taky došla mouka.
Dědečku, není vyhnutí,
půjdem nakupovat.
Budulínku, teď řeknu ti,
jak se musíš chovat.
Budeš tu celý den sám,
na másle ti udělám
hrášek, hrášek, hrášek lahodný,
slíbíš-li nám, že budeš hodný.
Budu-, Budu-, Budulínku,
budeš hodný kluk?
Budu, budu, na mou duši,
budu, ani muk.
Na srdce ti klademe,
až ve městě budeme,
nesmíš, nesmíš dveře otvírat,
mohly by se hrozné věci stát.
Starouškové zlatí,
co slíbím, to platí.
Nebojte se o mě,
že budu sám v domě
u lesa tmavého,
velmi hlubokého.
Přijďte třeba za tmy,
vždyť jsem samostatný.
Nikoho nepustím,
do hrášku se pustím
u stolu velkého
z dřeva borového.
A tak šli po cestě,
brzy byli ve městě.
Tady je třeba povědět,
že babičku s dědou
živila hudba spoustu let
a leccos ještě svedou.
Babička hraje na bicí
děd na housle umí,
před sebou mají krabici
na pětikoruny.
Přispějte prosím na rýži
a na mouku hladkou.
Dřív, než se večer přiblíží,
musíme domů zkratkou.
Lidí je plné náměstí,
každý něco hodí,
doma však číhá neštěstí,
kolem domku chodí.
Obchází tam a sem,
liška s dlouhým ocasem.
Na dveře ťuky-ťuk,
na stole kašičku,
v těle malou dušičku.
Budulínku, dej mi hrášku,
povozím tě na ocásku.
Povozím tě po bytě,
otevři mi, prosím tě.
Ani nápad, ani nápad!
Já to musím všechno spapat,
dveře nechám zamčené,
nepustím tě, ne, ne, ne.
Ne, ne, ne.
Slituj se trošičku,
roztomilý hošíčku,
kdybys měl hlad jako my,
nebyl bys tak lakomý.
Úlisná liška dotírá,
láká Budulínka,
chlapeček dveře otvírá
a je tu skulinka.
Už ho veze po kuchyni,
už jsou v síni,
už jsou v síni.
Už se drží za chlupy,
už jsou venku z chalupy.
Kam to letíš, liško zrádná,
vždyť tu není cesta žádná.
Neptej se a drž se mě,
zalezeme do země,
do země.
Dědeček s babičkou
hledaj' vnoučka se svíčkou.
Našli jen, našli jen
liščí chlupy u kamen.
Jdou a jdou doubravou,
housle s bicí soupravou,
jdou a jdou až k noře
zahráti té potvoře.
Vylezte, lištičky, ven,
hrajeme vám na buben,
hrajeme vám také na skřipky,
že se tu popelí dvě slípky.
Prej jsou tady slepice,
ty mám ráda nejvíce.
Honem, děti, honem ven z nory,
udělám vám k tomu brambory.
Už jsme je odchytli,
jsou v pytli, jsou v pytli.
Už jsou tam svázané,
byly málo mazané.
A tak Budulínek
doma u kamínek
vesele se hřeje,
je rád, že je kde je.
U lesa tmavého,
velmi hlubokého.
S babičkou a s dědou
zdravý život vedou,
lesní plody jedí,večer spolu sedí u stolu velkého z dřeva borového.
Den je slunečný,
den je slunečný,
noc má peříčka havraní.
Čas jako vítr letí, čas jako vítr letí.
Rostu do slečny, rosteš do slečny,
snad ti dorostu do paní.
Až budem plnoletí, až budem plnoletí.
My si na sebe, my si na sebe,
my si na sebe počkáme.
Čas jako vítr letí, čas jako vítr letí.
srdce nezebe, srdce nezebe,
chvilku na sebe počkáme
a budem plnoletí a budem plnoletí
a budem plnoletí, ty a já.
Kdybych byla vlaštovkou
Kdybych byla vlaštovkou,
měla křídla hbitá,
ptal bych se, kdo sítě má,
do kterých se chytá.
Kdybych měla peříčka
převzácného ptáka,
hledal bych tě píšťalkou,
na kterou se láká.
Já bych si tě odchytil
do té klece z proutí,
abys mi moh ze zlata
kroužek navlíknouti.
oba: Nestrachuj se zlý není,
kdo tě drží v dlani, změní ti jen příjmení a budeš jeho paní. (a budeš-a budu)-3x
Hlavně, že jsme na vzduchu
Když radosti není dosti,
raduju se z maličkostí.
Představím si třeba kdyby
lidi žili jako ryby.
To je dobře náhodou,
že nežijem pod vodou.
Na vzduchu, na vzduchu,
můžem zpívat ejchuchu.
Zpívati si pod vodou,
nejde ani náhodou.
Z hlubiny, z hlubiny,
vyšly by jen bubliny.
To je dobře náhodou,
že nežijem pod vodou.
Na vzduchu, na vzduchu,
můžem zpívat ejchuchu.
Zpívati si pod vodou,
nejde ani náhodou.
Z hlubiny, z hlubiny,
vyšly by jen bubliny.
Jen si představ milá babi,
že jsme dejme tomu krabi.
Nebyla bys mou babičkou,
byla bys mořskou krabičkou.
Buďme rádi Bohouši,
že žijeme na souši.
Na zemi, na zemi,
ušmudlané sazemi.
Vžij se rybě do kůže,
třeba ti to pomůže.
I když jsi na suchu,
hlavně že jsi na vzduchu.
Buďme rádi Bohouši,
že žijeme na souši.
Na zemi, na zemi,
ušmudlané sazemi.
Vžij se rybě do kůže,
třeba ti to pomůže.
I když jsi na suchu,
hlavně že jsi na vzduchu.
Skálo, skálo, skálo
proč je lásky málo
Moře, moře, moře,
proč je tolik hoře?
Skálo, skálo, skálo,
proč je lásky málo?
Moře, moře, moře,
proč je tolik hoře?
Smutno je člověku ve sluji,
když zavřu oči, tak vesluji,
vesluji na bílé pramici,
u břehu stojí dva vraníci.
Jeden je pro mne prý osedlán,
z druhého dívá se krásný pán.
Dej nožku, princezno do třmenu,
já si tě chci vzíti za ženu.
.........................................................................................................................................
Když se zamiluje kůň
tam někde v pastvinách,
láskou hlubokou jak tůň
tam někde v pastvinách.
Když se zamiluje kůň
koňskou láskou,
zpívejte písničku
pro jeho klisničku,
nechte ho jít.
Když se zamiluje kůň
tam někde v pastvinách,
láskou hlubokou jak tůň
tam někde v pastvinách.
Když se zamiluje kůň
koňskou láskou,
zpívejte písničku
pro jeho klisničku,
nechte ho jít.
Nejkrásnější zvíře,
zvíře pro rytíře
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň,
Važte si ho, lidé,
ať nám jich pár zbyde,
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň.
Slečna s bílou lysinkou,
tam někde v pastvinách,
bude brzy maminkou,
tam někde v pastvinách.
Vždyť se zamiloval kůň
koňskou láskou,
hřívu si navlnil, aby ji oslnil
a cválá k ní.
Nejkrásnější zvíře,
zvíře pro rytíře
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň.
Važte si ho, lidé,
ať nám jich pár zbyde,
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň.
Když se zamiluje kůň
tam někde v pastvinách,
láskou hlubokou jak tůň
tam někde v pastvinách.
Když se zamiluje kůň
koňskou láskou,
zpívejte písničku
pro jeho klisničku,
nechte ho jít.
Zpívejte písničku
pro jeho klisničku,
Vítej na světě
V prvním patře porodnice ve Vysokém Mýtě
mamince se narodilo zbrusu nové dítě.
Vítej na světě, človíčku, já ti pohladím nožičku.
Tváře mělo baculaté jako nějaký syslík,
když ho plácli po zadečku, nabralo si kyslík.
Vítej na světě, človíčku,
já ti pohladím ručičku.
Když mu podáš malíček, tak stiskne ti ho lehce,
pije mléko mateřské a nic jiného nechce.
Vítej na světě, človíčku, já ti pohladím dušičku, dušičku....
KOLEDY
Dědečku, dědečku koleda, dejte mi voříšek nebo dva
nedáte-li voříšek, provrtáme kožíšek, dědečku dědečku koleda.
Dej Bůh štěstí tomu domu, my zpíváme víme komu:
malému děťátku, Kristu Jezulátku,
dnes v Betlémě narozenému.
On rozdává štědrovničky, jabka hrušky i troníčky,
za naše zpívání, za koledování,
dej vám Pán Bůh své požehnání.
Jak jsi krásné neviňátko vprostřed bídy nebožátko,
před tebú padáme, dary své skládáme.
Já ti nesu dvě kožičky, by zahřály tvé nožičky,
já zas trochu mlíčka, by kvetla tvá líčka.
Já ti nesu veselého beránka ze stáda svého, s ním si můžeš hráti, libě žertovati.
A co my ti nuzní dáme darovati co nemáme,
my ti zadudáme písně zazpíváme.
Pastuškové mu dudajú, zvuky dud se rozléhajú,
slavně dudy dujú, všeci prozpěvujú.
Nesem vám noviny poslouchejte, z betlémské krajiny pozor dejte.
Slyšte je pilně a neomylně(2x), rozjímejte.
K němužto andělé s nebe přišli, i také pastýři jsou se sešli.
Jeho vítali jeho chválili(2x), dary nesli.
Andělé v oblacích prozpěvují. narození Páně ohlašují.
že jest narozen, v jeslích položen(2x), oznamují.
Pásli ovce Valaši, při betlémskom salaši(2x)
Hajdom, hajdom tydlidom(2x)
Anděl se jim ukázal, do Betléma jít kázal.
Vstaňte hore a choďte, Pána Krista najděte.
On tam leží v jesličkách ovinutý v plenčičkách.
Narodil se Kristus Pán, veselme se, z růže kvítek vykvet nám, radujme se.
Z života čistého, z rodu královského, nám, nám narodil se.
Jenž prorokován jest, veselme se,
ten na svět poslán jest, radujme se.
Veselé vánoční hody, zpívejme dítky koledy,
o tom co se vskutku stalo, že se lidem narodilo děťátko.(2x)
Potmě leží, nemá svíčičky, na nebi mu svítí hvězdičky,
Ty, jenž všechen oděv dáváš, samo’s nahé a nic nemáš, děťátko.
Štěstí, zdraví, pokoj svatý vinšujeme vám,
nejprv panu hospodáři, pak vašim dítkám.
Zdaleka se béřeme, novinu vám neseme,
co jest se nám přihodilo v městě Betlémě.
Narodil se tam synáček, posílá mě k vám.
byste mu koledy dali - však já mu ji dám.
Chlebíčka nechce bráti, nakrmila ho máti,
radš tolárek neb dukátek máte poslati.
Rolničky
Sláva už je sníh, jedem na saních, kluci křičí, zvonek zní, jenom
táta ztich. Kouká na syna, uši napíná, co to slyší v rolničkách,
na co vzpomíná.
Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas?
Kašpárek maličký nebo děda Mráz?
Rolničky, rolničky co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky, vánoce a sníh.
Zvonky dětských let, rozezvoňte svět.Těm, co už jsou dospělí,
ať je znova pět. Zvoňte zlehýnka, stačí chvilinka, vzpomínka
jak rolnička v srdci zacinká.
Vánoce, vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,
po roce vánoce vánoce přicházejí, šťastné a veselé.
Proč jen děda říct si nedá tluče o stůl v předsíni,
a pak běda marně hledá kapra pod skříní.
Naše teta peče léta na vánoce vánočku,
nereptáme, aspoň máme něco pro kočku.
Bez prskavek tvrdil Slávek na Štědrý den nelze být
a pak táta s minimaxem zavlažoval byt.
Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost,
říkal táta vždy když chvátal na pohotovost.
Jednou v roce na vánoce strejda housle popadne,
jeho vinou se z nich linou tóny záhadné.
Strejdu vida děda přidá neseme vám noviny,
čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný.
A když sní se, co je v míse televizor pustíme,
v jizbě dusné všechno usne v blaženosti své.
Mně se taky klíží zraky, bylo toho trochu moc,
máme na rok na klid nárok, zas až do vánoc.
